Vratislav Holát

Dojmy z počátku posledního válečného roku zaznamenal osmnáctiletý Vratislav Holát v básni "Leden 1945":


Jde mlčky zápasník... A rve se přece.

Nebe je ztažené a slunce musí plout,

to slunce po mé zapálené řece -

nebe je ztažené a začíná dmout.

Slunce se rozlilo a nad hlavou se vzpíná.

A znovu chrčí prudký žití proud!

A chrčí zase: Síla, krev a špína.

Jen matka má se smutně usmívala,

když brala ruce mé a horký hlas se lesk.

Jen matka má snad něco tušívala,

že jednou udeřím a zmizím jako blesk.


Vratislav Holát, od září 1937 student jednoho pražského gymnázia, k básním tíhl od raného mládí. Ve školní anketě na téma Proč mám, či nemám rád básně? reagoval:

"Mám rád básně, protože báseň je (nebo má být!) čistý, neposkvrněný cit a obraz básníkovy duše, vyjádřený veršem. Nejvíce miluji básně Byronovy, Máchovy, které mne svou bolestnou průsvitností, melodickým spádem a obzvláštním slohem zcela okouzlují [...]."

Kromě literatury se Vratislav věnoval sportu, nejvíce řeckořímskému zápasu. Přirozený vývoj dobře prospívajícího studenta byl ve školním roce 1941/1942 zlomen. Doba, která je spjata s represáliemi nařízenými na podzim 1941 Reinhardem Heydrichem ( 
Jeden z nejvýše postavených nacistů, šéf bezpečnostní policie (gestapo, kriminální policie) a bezpečnostní služby (SD), který spoluorganizoval genocidu evropských Židů (holokaust). 27. září 1941 byl vyslán do Prahy, kde se stal zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava. Po nástupu do této funkce vyhlásil stanné právo, jemuž padlo za oběť několik stovek vlastenců. 27. května 1942 provedli českoslovenští vojáci vyslaní z Velké Británie (Jan Kubiš a Josef Gabčík) na Heydricha atentát. Utrpěl při něm zranění, na jehož následky 4. června 1942 zemřel. ">Reinhard Heydrich ), se ve Vratislavově duši odrazila obzvláště silně. Jeho prospěch se prudce zhoršil. Jeho spolužák vzpomínal: "Byl až sveřepý antigermán a antifašista, musel jsem ho kolikrát krotit. Myslel si, že stejně jako ve sportu může i jinde jít na vše rovnou a bez oklik s tím, že buď vyhraje, nebo prohraje."

Vratislav Holát spolu s dalšími spolužáky vstoupil do protinacistického odboje, a sice do vedení skupiny Boj mladých, která fungovala jako středoškolská odnož odbojové organizace 
Revoluční skupina Předvoj. Ilegální organizace mládeže napojená na ústředí komunistického odboje. Ustavila se na přelomu let 1943/1944. Tiskla propagační dokumenty, vydávala vlastní ilegální časopis, šířila protinacistické letáky a podílela se na sabotážní a diverzní činnosti. Středoškolská mládež měla uvnitř Předvoje vlastní skupinu - Boj mladých.">Předvoj . Bylo to počátkem roku 1944, kdy bylo Holátovi 17 let. Skupina tiskla ilegální časopis, rozšiřovala další tiskoviny, obstarávala falešné legitimace a pod vedením zkušenějších odbojářů prodělala vojenský výcvik. Rok 1944 mu také přináší nasazení do válečné výroby, pracoval v továrně na elektromotory. 8. března 1945 je Vratislav Holát spolu s Jiřím Balabánem zatčen. Oba projdou krutými výslechy.  V dubnu jsou s dalšími spoluvězni odvezeni do Policejní věznice Terezín. Dokonce jsou umístěni ve stejné cele. Dne 2. května 1945 spolu půjdou i na smrt. Oba jsou zastřeleni při poslední popravě v Malé pevnosti.


Vezeňská karta Vratislava Holáta z Policejní věznice Terezín 

Po Vratislavu Holátovi je v Praze pojmenována ulice.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky